Natírám, natíráš, natíráme
Dříve nebo později i ten sebelepší nátěr poznamená zub času. Nejčastěji po zásahu volají radiátory ústředního topení, okna nebo třeba ploty. Natírání může být hračkou, ale při nesprávně zvoleném technologickém postupu nebo nářadí se mže proměnit v peklo, které se budete rozpakovat vůbec někdy opakovat. Budete pak klidně tvrdit, že než něco natírat, raději se přestěhovat. Jak a čím tedy natírat, aby práce nebyla dřinou nýbrž zábavou a výsledek stál za to?
Většinovou volbou je natírání, ačkoliv další možností je také natírání pomocí válečku nebo také stříkací pistole. Protože samotnému natírání předchází příprava, která je poměrně časově náročná, bylo by škoda špatnou volbou samotného natírání o práci a investovaný čas zbytečně přijít. Je proto třeba pečlivě zvážit, jestli rádoby snazší ošetření povrchu nátěrovou hmotou pomocí válečku nebo stříkačky je pro vámi plánovaný povrch tím pravým.
Pakliže se jedná o dřevěný povrch, vždy je lepší volbou štětec. Ten totiž umožňuje dokonalejší vpravení nátěrové hmoty do struktury dřeva. Nehraje přitom roli, jestli se jedná o lak, barvu, penetraci, lazuru či mořidlo. Výjimkou jsou dřevěné plotové plaňky, které je možné namáčet do lazury, avšak je třeba počítat s větší potřebou materiálu.
Pakliže před vámi stojí úkol v podobě natření radiátorů, záleží na tom, zda se jedná o nové, ještě nezavěšené, nebo již stávající tělesa. V prvním případě je snazší natřít je barvou za pomoci stříkací pistole, neboť například v žebrových tělesech radiátorů je množství prohlubní a dalších špatně dostupných míst, kam se barva ze stříkací pistole snadno dostane. Jestliže jsou tělesa již součástí topného systému a je zapotřebí renovace jejich povrchu, nejvhodnější možnost ošetření představuje štětec. Pro natírání žebrových radiátorů je nezbytné použít zárohový štětec, tzv. zárohák. Pro hladká desková tělesa je vhodnější klasický štětec. Vždy věnujte dostatečnou pozornost doporučení výrobce na obalu barvy. Některé hmoty vyžadují mírné zředění a ani sebelepší štětec by pak nezaručil jednolitý hladký povrch radiátoru. Jedná se o součást interiéru a tady je více než kde jinde třeba, aby výsledek dopadl na jedničku.
Pokud nemáte plastová okna, ale dřevěná, jistě víte, že vás občasná renovace jejich nátěru nemine. Podle šíře rámů a špalet zvolte velikost štětce. Než se však pustíte do práce, opravdu pečlivě si povrch nejprve připravte. Odstraňte starý nátěr, zatmelte poškozená místa a povrch přebruste nebo důkladně osmirkujte. Pozor – u rámů, které mají hrubozrnný povrch, což bývají rámy z dubového dřeva, se mohou vyskytnout drobné prasklinky. Vyplňte je epoxidovým tmelem a po zaschnutí je přebruste. Poté rámy očistěte od prachu, zkontrolujte, zda někde nelpí mastnota či jiné nečistoty. Teprve potom se pusťte do samotného natírání. Důležitou roli v tom, jak úspěšný bude výsledek vaší práce, hraje počasí. Nechvátejte na natírání za každou cenu jen proto, že právě TEĎ máte čas, ačkoliv prší nebo mží a je vysoká vlhkost vzduchu. Nenatírejte ani při nízkých, nebo naopak vysokých teplotách. V chladu, natíráte-li dřevo, barvy do něho dostatečně nepenetrují a v případě ostatních materiálů špatně přilnou na povrch. Riskovali byste tak to, že nátěr po krátké době může praskat a odlupovat se. Při vysokých teplotách zase nátěry schnou dříve, než stačí dostatečně k podkladu přilnout. Navíc také stoupá spotřeba barvy. Za ideální se považuje počasí, kdy se teplota pohybuje v rozmezí 15 až 20 °C, neprší a déšť v nejbližších chvílích ani nehrozí.
O náčiní potřebné k natírání je třeba také pečovat, aby se neproměnilo v jednorázovou pomůcku. Po práci štětce i válečky důkladně vyperte, podle druhu barvy volte ředidlo nebo vodu a čistěte nářadí tak dlouho, dokud tekutina nebude čirá. Jen tak váš pomocník bude schopen odvést příště zase dobrou práci. A jedna rada na závěr: pokud budete práci začínat s novým, ještě nepoužitým štětcem, je dobré zbrousit konce štětin několika tahy smirkového papíru.
