Topíme dřevem

Není to zase tak dávno, co se lidé masivně zbavovali možnosti vytápění pevnými palivy. Pohodlí plynu a elektřiny slibovalo komfort: žádný prach a popel, žádná práce nutná k tomu, aby bylo teplo vždy a všude. Někdo však věděl hned a další později, že i přes nesporné výhody a pohodlí je tím člověku cosi odepřeno – potěšení z pohledu do plamenů ohně a tak trochu jiné, „živé“ teplo. A tak se postupně začaly do příbytků vracet krby a krbová kamna a pohled na žhnoucí polínka znovu začal zpříjemňovat naše volné chvíle. S tím, jak začaly stoupat ceny plynu a energií si pak cestu do řady domácností znovu našla také běžná kamna, umožňující spalování dříví.

Dřevo k topení, ať jako hlavní nebo alternativní zdroj, využívá stále více lidí. Toto palivo je nejen nejlevnější, ale má velmi dobrou výhřevnost a zacházení s ním je relativně snadné. Další výhoda spočívá v tom, že topení dřevem je ekologicky šetrné. Při jeho spalování do ovzduší neuniká tolik škodlivých látek, jako při spalování uhlí v tepelných elektrárnách.

K topení je vhodné vyschlé dřevo, obsahující vlhkost nižší než 20%. Takovým bývá dřevo staré dva až tři roky. Poznáte ho podle toho, že vyschnutím ztratila na váze, je lehčí a máte-li citlivé uši, když na takový kousek poklepete, zvuk nezní tupě. Aby dřevo bylo dostatečně vyschlé je opravdu důležité. Ne, že by vlhčí dřevo nehořelo, ale vlhkost snižuje účinnost topení a navíc jeho spaliny brzy zanesou komín dehtovými usazeninami. Je ho pak třeba častěji čistit a je to jak práce, tak peníze vydané zbytečně navíc.

Při spalování je rozdíl mezi dřevem měkkým a tvrdým. Tvrdé dřevo hoří pomaleji, dlouho žhne a nespotřebuje se ho proto tolik, jako měkkého dřeva, jenž rychle vzplane a jeho spotřeba je tak vyšší. Do krbů a krbových kamen je vhodné zejména dřevo z habru – jeho výhřevnost je téměř 100%. V závěsu za ním jde dub, jasan, javor, bříza, olše a buk. Menší výhřevnost má borovice a modřín, ještě nižší pak smrk. Ačkoliv spalovat je možné prakticky jakékoliv dřevo, jiné je vhodné do krbu, odlišné do běžných kamen. V krbu by se mělo topit poleny, jejichž uspořádání a množství je možné regulovat. V topeništi by totiž dřevo nemělo vyplňovat více než dvě třetiny prostoru.

Zajímavou informací pro vás může být skutečnost týkající množství dřeva. Často uváděné slovo „kubík“ může být v tomto případě zavádějící a správné označení kubíku dřeva je PRM – prostorový metr, nebo PRMS – prostorový metr sypaný. Je to tomu tak proto, že „kubík“ označuje množství, které se vejde do objemu 1x1x1 m. Mezi poleny či kusy dřeva však vznikají mezery, skutečný objem je nižší a uvádí se, že může představovat jen 60 – 75 % běžného kubíku. Proto by vždy dřevo mělo být označeno metry nikoliv krychlovými, ale prostorovými nebo prostorovými sypanými.

Při topení dřevem je možné ušetřit nemalou částku, zvláště pokud máte možnost si dřevo sami naštípat a uskladnit na dobu než vyschne. Do ceny dřeva se samozřejmě promítá práce spojená s jeho zpracováním či skladováním, což v tomto případě odpadá. Můžete dokonce náklady minimalizovat tak, že koupíte dřevo tzv. „nastojato“, což znamená, že si označené stromy sami pokácíte, odvezete, dřevo zpracujete a necháte přibližně dva roky vyschnout. Můžete ale také koupit dřevo v kuse, nechat si je přivézt domů a na místě jej naštípat. To bude asi volba pro většinu z vás. Přeci jen kácení stromů je tak trochu jiná kapitola, kterou ne každý může zvládnout.

Pro zpracování dřeva existuje celá řada pomocníků. To by naši pradědečkové asi dnes koukali! Práci vám mohou výrazně ulehčit například elektricko-hydraulické štípačky. Existují ve variantě horizontální i vertikální. Horizontální štípačky jsou vhodné ke zpracování menších polen do průměru cca25 cma délky50 cm. Jsou skladné, váží kolem50 kga jejich hydraulika umožňuje vyvinout tlačnou sílu až 5 tun.

Vertikální štípačky jsou oproti nim větší a mají nastavitelnou pracovní délku podložní plošiny. Tyto stroje dokáží vyvinout tlačnou sílu přes 8 tun a lehce si poradí i s poleny o průměru větším než30 cm. Hmotnost vertikální štípačky je podstatně vyšší, neboť váží kolem100 kga bez koleček, kterými je vybavena, by manipulace s ní nebyla vůbec možná.

Říká se, že při topení dřevem se člověk zahřeje hned dvakrát – jednou když dříví štípá, podruhé, když jím topí. Je to však námaha, která stojí za to.