Živý plot – krásný i praktický prvek našich zahrad

Živý plot je již tradičně oblíbenou součástí našich zahrad. Představuje nejlepší prostředek, jak je možné ohraničit pozemek. Aby však mohl plnit svou úlohu na jedničku, to znamená, aby byl opravdu krásný, je zapotřebí se věnovat jeho pěstění a pravidelnému střihání.

Vynikající vlastnosti zeleného plotu

Ani do dnešních dnů, kdy je na výběr nepřeberné množství možností materiálů pro výstavbu předělů a plotů, živý plot neztratil nic ze svých vynikajících vlastností. Dokáže dokonale chránit naše soukromí od nežádoucích pohledů, vstupu nezvaných hostů ať zvířat či lidí, velice účinně zachytává prach, plní úlohu protihlukové stěny, poskytuje nám závětří. Navíc jeho barva našim očím lahodí, a pokud živý plot tvoří kvetoucí rostliny, dočkáme se i květů a příjemné vůně. Takovýto plot je významným prvkem v ekologii zahrady. Dává životní prostor různým živočichům, zejména ptákům a ježkům.

Nízký či vysoký, ale vždy zdravý a hustý

Živý plot může mít různou podobu. Může být jen opravdu nízký a plnit okrasnou funkci ohraničení záhonu, nebo být vysoký třeba i několik metrů a zajišťovat nám naprosté soukromí. Vždy by však měl být krásný, odolný, vitální, hustý, dlouhověký a přesto nenáročný na údržbu.

Těžký život rostlin

Že to jednotlivé rostliny živého plotu nemají lehké, není žádné tajemství. Vždyť každá z nich má vymezen jen velice malý životní prostor a to jak nad půdou tak i pod ní. Navíc každoročním řezem odstraňujeme vytvořenou nadbytečnou zeleň a nutíme rostliny k tvorbě nové, což je stojí velké úsilí a spoustu energii. Když chceme brát – musíme i dávat. Čili chceme-li se těšit z krásného zdravého zeleného plotu, měli bychom rostlinám a jejich budoucímu „domovu“ věnovat dostatečnou pozornost.

Základem pro zdárný růst rostlin je pečlivá příprava stanoviště

Zvolíme půdu, která je dostatečně zásobena živinami a vodou. Opravdu ideální je několik týdnů před výsadbou vyhloubit na místě budoucího plotu asi půl metru široký a stejně hluboký příkop a vyrytou zeminu před zasypáním promísit s dobře vyzrálým kompostem nebo máte-li tu možnost, s chlévskou mrvou.

Dále je dobré přidat hnojivo s dlouhodobým účinkem, například rohovou nebo kostní moučku. Zemina v zahrnutém příkopu během několika týdnů slehne a lehce se do ní dá pak sázet. Pakliže není čas na takovouto přípravu, je třeba podobným způsobem ošetřit zeminu v jámách, do kterých rostliny sázíme.

Pozor – při výsadbě a i později rostliny vydatně zaléváme, dokud řádně nezakoření. Je ale důležité zalévat jen podle potřeby, abychom půdu nepřemokřili. Potom by byla pro rostliny stejně nevhodná jako půda suchá. Když rostliny zakoření a začne se jim dařit, je vhodné občasné přihnojení, zejména v jarních měsících.

Pozor na plevel

Dalším důležitým opatřením je ochrana povrchu půdy kolem rostlin proti nežádoucímu plevelu. Tady je dobrým pomocníkem zejména mulčovací kůra. Další možností jsou speciální fólie, které pokládáme na zem a vystřihneme do nich otvory, do kterých pak jednotlivé rostliny sázíme.

Řežeme a střiháme

Velkou roli při údržbě živého plotu hraje jeho řez. Jak při tom postupovat? Deviza živého plotu spočívá v jeho hustotě. Hned od začátku musíme dbát na to, aby vytvářel co nejvíce výhonků již při zemi. U většiny listnatých rostlin provedeme první řez hned při výsadbě, kdy jejich nadzemní část zkrátíme o třetinu až polovinu.

Důležité a nutné to je především u rostlin s absencí kořenového balu. Tady musíme zakrátit příliš dlouhé a poškozené kořeny. Jsou však i rostliny, které se první dva roky neřežou. Patří mezi ně cypřiše a zeravy. V dalších letech zakracujeme jejich boční výhonky ne hluboko, ale tak, abychom odstranili špičky výhonů a tím podpořili rozvětvování. Podobné je to také u výhonků směřujících nahoru. Odstraňování vrcholových částí podporujeme tvorbu spodních a bočních větviček, což je velice důležité.

Když se náš plot blíží námi požadovaným rozměrům, začneme nové přírůstky odstraňovat hlouběji. Vždy je zapotřebí dodržovat zásadu uchovat alespoň centimetr výhonu, který pak bude lépe obrážet. Při střihání bychom se měli držet zásady: střih provést tak, aby byl příčný profil směrem nahoru kónický. Především u světlomilnějších druhů rostlin má být koruna plotu asi o deset – dvacet centimetrů užší, aby i spodní části měly dostatek světla a neprosychaly.